Když je vedro, schovej se pod strom!

Zkuste jógu s námi. Jsme tady pro vás již pět let.

Když je vedro, schovej se pod strom!

yoga_tabor_deti_2017_33Další týden příměstského tábora s dětmi a jógou je za námi. Jaký byl? Zde je pár střípků z našich každodenních setkání, tvoření a především ochutnávání jógy. Jestli to bylo náročné? Jak co. Na čas a na neustálou změnu podnětů ano. Ale naštěstí tahle parta dětí byla moc hezky vyvážená. Měly od všeho trochu a hlavně stále dobrou náladu…

V pondělí jsme s dětmi navštívili začarovaný les. A co jsme se dozvěděli?
– Že to musí být krásný les, když tam rostou stromy z oblohy
– Že v tom lese rostou rostliny a stromy, které vás omladí nebo nechají zestárnout
– Že je v lese studánka s vodou, která vás rozzáří.
A že některé kameny mohou mluvit… jen je potřeba dát jim čas…

V úterý jsme se s dětmi vydali po stopách bílého jednorožce.
Zkoumali jsme stopy – otisky – dovednosti našich rukou i dlaní…
Ruka, která umí ublížit, ale také hladí.
Jednorožec jako vzácný tvor, který je nevinný. A co to je ta nevinnost?
– To je jako když za to nemůžeš…
– Facku jsem dostal od mamky jen jako. Protože jsem chtěl vědět, co to je facka.
– Líbily se mi ty masáže. A to jak jsem cítila, jak mi brní ruka…

Hyjé, kočí, do úbočí, ať se kola pěkně točí! Ve středu jsme s dětmi jeli do Oranžového království, abychom léčili nemocného prince. Vůněmi, šťávou a také jógou. A jak se vyvlíknout z nemoci? Vnímat celou škálu emocí…
Barevná krása z písku jako trénink trpělivosti tibetských mnichů a vítr? Kamarád, který nás učí pomíjivosti…
– Tak to zatím vymysli.
– Nejvíc mi pomůže, když mě rozesměje moje ségra Bára.
– To zase jedete léčit toho přežraného prince? A to je nějaká soutěž?
– Taky mě léčí pusa od mámy.

A když je vedro, jde se k vodě. Ve čtvrtek jsme s dětmi pozorovali vodní živočichy a život na vodě – v jógových pozicích hlavně, trénovali sílu, výdrž a také postřeh. Obyvatelé vzdálených ostrovů postavili most, aby se seznámili a vzdálenost a neznámo překlenuli a týmy veslařů také svůj závod dojely.
Vedro nás dostává, zvyšuje se únava. Ale úsměvy nás neopouští!

Když se venku mračí a chystá se k bouřce, je dobré lákat sluníčko. V pátek jsme to zkusili pozdravy slunce v oblíbené jógové sestavě. A po obědě se na chvilku mraky rozestoupily.
Taky jsme navštívili dračí doupě, učili se spolupráci, trpělivosti, zdrženlivosti a také dát druhým možnost volby.
Tábor s dětmi skončil. Potěšil nás všechny, hlavně děti.
NAMASTE a příště třeba zase na józe AHOOOJ!